Mrtvo, pusto, prázdno, neaktivita, lenost...No jo už to bude chvilka, co jsem se ozvala naposledy:)
A tak můj blogový deníček upadá a chátrá a já ztrácím vzpomínky na tuto dobu:) Tak bych měla zase začít psát, čas utíká rychle, mozek čerpá stále nové věci a byla by škoda zapomenout na léta prý nejkrásnější, na léta vysokoškolská..
Právě řeším zásadní dilema, jestli opět bydlet v Olomouci nebo nebydlet. Spolužačky z oboru jsou akční holky a tak téměř všechna povinná cvičení máme v jeden den. Jenže poctivka jako já by ráda navštěvovala i přednášky a tak se to ve mně mele, do toho ještě projekt pod katedrou výtvarky, který pořádně nevíme kdy začne. A tak v hlavě sčítám pro a sčítám proti a mám z toho pěkný maglajz(úžasné slovo:D), nejhorší na tom je, že za mě to nikdo nerozhodne a taky to, že na rozmyšlení mám asi jedno odpoledne:D. A tak rozpolcená vypisuju kamarádkám, co by dělaly ony na mém místě. Jsem z toho trochu jelen. Ale nevadí.
Mám za sebou opět lítání po čertech a ďáblech aneb Když vám onemocní vedoucí bakalářky právě tehdy, kdy se mají odevzdávat podklady. Ale jedna věc je dobrá, člověk se otrká a pak se nebojí zeptat a udělat ze sebe vola.
S Andym chodíme pravidelně na cvičák, dělá mi celkem radost kluk jeden ušatá, jen kdybych mu to občas nekazila, jsem někdy až přespříliš opatrná, což se samozřejmě promítá do jeho chování tak, že on je pravý opak:D
Co se týče cesty za něčím, co si říká pružné tělo, tak jsem účinila další z prvních kroků:) pořídila si minitrampolínku, nebyla sice ze značkového obchodu, ale nechtěla jsem hned investovat víc peněz, když nevím, jak mě to bude bavit.
Ve zkratce asi vše, uvidíme, kdy příjde chuť napsat něco delšího:)
Mějte se famfárově:))
