Vánoce 2011

Jaké byly mé Vánoce? :) Půjde to velmi těžko, ale pokusím se je celé shrnout do pár písmen.
Jako každý rok, tak i letos přípravy na ně začaly několik týdnů předem. Pomaličku se peklo cukroví, vyráběla výzdoba, kupovaly nová světýlka. Aromalampička nezchladla ani na okamžik stejně jako nejrůznější svícinky, kterých máme doma požehnaně. Tak to šlo až do 23. 12. kdy jsme ráno vstali opravdu brzo a peklo se. Frgály, vánočky a koláčky, zdobil se stromeček a kuchtil bramborový salát, taťka porcoval kapry a já se sestrou ještě vyráběly svícny na hroby. Mamka klasicky pobíhala po domě s vysavačem, prachovkou a mopem a my se nestačili divit, kolik koutů v domě máme. Mamčinému bystrému oku neušel ani jeden a než by člověk dvakrát mrknul, tak mamča zlikvidovala snad veškerý prach a pavučiny a možná něco navíc.

Výsledkem našeho denního snažení byl pokojný večer, kdy se salát chladil v lednici, čerstvě upečené pečivo spočívalo ve spíži, stromeček krásně svítil a celý dům byl provoněn jehličím a prosycen poklidnou atmosférou u sledování oblíbených filmů a pohádek. Ten večer jsem lehala do čerstvě povlečených peřin s vědomím, že mám skvělou rodinu, která si Vánoce užije vždy, i když jsme se setrou už obě velké.

Ráno mě sice ne moc romanticky probudil můj zakrslý králík Nobel tím, že mu došla voda a on neúnavně hryzal do klece tak dlouho, až jsem se vzbudila a vodu mu dolila. Nevadilo mi to vůbec, protože jsem si chtěla co nejvíce užít tu krásnou atmosféru. Seběhla jsem dolů do kuchyně, kde taťka už vařil kakao, které dokáže tak dobře připravit jen on a na stole už voněly čerstvé koláče. Posnídala jsem tedy a stihla shlédnout pohádku. Potom byla naplánována návštěva hřbitova. Podobně jako na Dušičky, tak i tato štědrodenní návštěva ve mně zanechala hřejivý pocit. Hroby byly krásně vyzdobené a na to, že bylo poměrně brzy ráno, tak lidé už postávali kolem hrobů, známí se potkávali a přáli si to nejlepší do nového roku. Zapálili jsme svíčky u všech příbuzných a na hrob dědy položili vánoční kytici a svícen. Jako každý rok jsem dostala zvláštní pocit, přemýšlela jsem o smrti a věcech s ní spojené. Přemýšlela jsem, jestli lidská duše opravdu odletí jinam, nebo jestli je po smrti jen jakési vakuum. Vím, že tohle se nikdy nedozvím a tak jsem tyto tísnivé myšlenky setřepala a raději v duchu promlouvala s dědou. Slíbila jsem mu, že tu maturitu udělám a že se budu snažit, aby na mě mohl být pyšný a že budu opatrovat babičku. Odcházeli jsme a já zatlačovala slzy lítosti. Bylo mi líto, že děda nemůže být s námi. Na druhou stranu jsem si říkala, že je mu tam někde možná lépe, bez těch nemocí, kterými trpěl.

Nasedli jsme do auta a jeli navštívit druhou babičku s dědou. Tam jsem se klasicky přecpala cukrovím, protože babička každý rok zkouší nové druhy a tak nezbývá než ochutnávat a ochutnávat. Dědeček nám připravil vynikající čaj s rumem, který opravdu hřál a já jen cítila, jak upadám do příjemné otupělosti. Prostě jsem jen seděla, poslouchala řeči a bylo mi příjemně.

Po návratu nás doma čekala návštěva. Teta se strýcem a bratránkama. Při příjemném povídání odpoledne uteklo opravdu rychle a jakmile návštěva odešla, tak jsme začali chystat večeři.

Co říct? Večeře byla výborná. Skvělá houbová polévka, křupavé řízečky a delikatesní salát. Už jsem nikam nepospíchala, jako kdysi. Přidala jsem si řízek i salát a vychutnávala. Nakonec přišel čas a ozval se zvuk zvonečku. Dárky jsem dostala krásné :) Nejvíce mě potěšilo pyžamo od sestry, kompletní série Letopisů Narnie v angličtině od mého milého, parádní ponožky od babičky a fajnová sada deky a polštářů z ovčí vlny od našich, prý ať se s mým milým nepřetahujem o jednu deku, když spí u nás...nu stejně raději spíme pod jednou dekou :)) Po rozbalení dárečků nastal maraton :) Princezna ze zlatou hvězdou, Pyšná princezna, Tři oříšky pro Popelku a samozřejmě Pelíšky :) Pořád jsem uďobávala cukroví, ovoce a sýry, tak nebylo divu, že jsem šla spát s pěkně nacpaným břichem:) Musím říct, že tento štědrý den jsem si opravdu užila a bylo mi moc krásně, snad jen mi bylo trochu líto že tak rychle utekl, ale co, možná v tom právě vězí jeho kouzlo.

Jak jste Štědrý den prožili vy? :)

Na Boží hod i na Štěpána jsem byla doma s mým milým a společně jsme si užívali atmosféru. Koukali na pohádky, mlsali a chodili na dlouhé procházky s naším lumpem a hlavně se měli rádi :)

Jsem přešťastný člověk a jsem za to vše vděčná :)

Hezký zbytek prázdnin :) Určitě se ještě ozvu :)

Zatím na napsanou :)

Pan Prezident

Je toho všude plno, já vím....Neodpustím si ale článek věnovaný Panu Havlovi.

 Byla jsem ještě dávno na houbách, když nastal převrat a pana Havla jsem zažila už jako českého prezidenta. Přirozeně, že vlastní zkušenost si nepamatuju, ale i tak mu jsem z celého srdce vděčná. Byl to nejen vynikající státník, politik, dramatik a spisovatel, především jeho neuvěřitelná lidskost, způsobila to, že jej lidi zbožňují...
Je mi hanba za všechny mladé lidi, co jeho smrt přešli pouhým no a co... Plakala jsem, když spadlo letadlo s hokejisty a pláču i teď...je mi proto líto, že se mí přátelé na sociálních sítích hromadně vyznávali ze smutku nad smrtí našich hokejistů a smrt Pana Prezidenta přešli téměř bez povšimnutí...
Zapaluji svíčku a přemýšlím...Tatíček Masaryk a Pan Havel...doufám, že se tam někde nahoře právě baví nad partičkou šachů a shlížejí na tu naši malinkou zemičku a opatrují ji...
Odešel Velký Evropan...řekla bych největší z evropanů a je moc hezké, jak se o Panu Havlovi vyjadřují zahraniční státníci...Kdyby všichni byli aspoň z poloviny takoví, tak věřím, že by všem lidem bylo dobře...
Děkuji Pane Prezidente, děkuji za to, že mohu studovat, že mohu cestovat, že mohu nakupovat bez omezení, že si můžu zajít do kostela. Jste inspirací nejen mou, ale i mnoha dalších. Riskoval jste to nejdražší, co každý máme. Vlastní zdraví. A to jen proto, abychom se měli lépe. Bohužel stalo se vám to osudné. Věřte, že až do smrti Vám za to zůstaneme vděční...Snad si češi rozpomenou, za co tehdy cinkali klíčemi...snad se vzchopí a opět se budou snažit pospolitě bojovat za dobro v naší zemičce.  Byl jste to nejlepší, co nás potkalo a ve vzpomínkách budete stále mezi námi.
Ať je Vám země lehká.
Láska a mír zvítězí. Tak a ne jinak ...

...běhá mi mráz po zádech a slzy tečou...Odpočívejte v pokoji....

Páteční :)

Vytoužený konec týdne nadešel a já si spokojeně hovím v křesílku mezi velikánským plyšovým psem a veverkou :) Tolik věcí mě tento týden potěšilo, že ani nevím, jestli si tolik štěstí zasloužím :) Především jsem spokojená se svými školními výsledky:) z obávaného zkoušení z angličtiny jsem obdržela jedničku a z ještě obávanější pololetky z matiky dvojku za což jsem úplně neskutečně spokojená sama se sebou :) Doma už nám kromě perníčků voní i linecké cukroví a konečně nám před domem svítí stromeček, který se letos taťkovi opravdu vyvedl :) Nejvíce šťastnou mě však účinil fakt, že jsme všichni doma a zdraví, protože v sobotu jsme vezli taťku do nemocnice s poraněným okem a v úterý nám odvezla záchranka babičku...Naštěstí už jsou oba doma a v pořádku a to je fakt, který mi způsobil největší radost...je mi jedno, když mě něco bolí, když mně je špatně, ale nesnesu, když je špatně lidem, které mám nadevšecko ráda...Strašně se těším na Vánoce...už nebudu nedočkavě hltat kapra, abych mohla co nejdříve ke stromečku..nene já si s taťkou ještě přidám jednu porci a až se nám bude chtít vsát od stolu, tak teprve potom si půjdeme rozbalit dárky, které potěší ať už budou jakékoliv...je mi fuk, že nedostanu nejnovější telefon, supermoderní počítač, nejnovější módní výstřelky a tu nejznačkovější kosmetiku...už dávno jsem pochopila, že v tomto kouzlo Vánoc není :) Kouzlo spočívá v zastavení se na okamžik, vypnutí a vzdálení se od toho nechutného konzumu, který je všude kolem nás :) Vánoce pro mě znamenají teplo, které i ten nejluxusnější krb nedokáže vyrobit...teplo, které dřímá v každém z nás, které zahřeje i když je mínus dvacet...teplo lásky, rodinné pohody...Těším se až všichni budeme sedět u Popelky a zobat cukroví a odpočívat :) Jéé už aby to bylo :) Chtěla jsem napsat ještě pár událostí tohoto týdne, ale tak moc jsem se rozvášnila s těmi Vánocemi, že si půjdu uvařit nějaký moc dobrý čaj, zapálím si voňavou svíčku a pustím si pohádku :) Zbytek článku dodám později :) Snad jen pár nekvalitních fotek pořízených za nekvalitního světla :) Aneb naše vánoční manufaktura :)

Na zlepšení nálady...

Tento víkend je prozatím velmi hektický, jsem už úplně exhausted a je mi skoro do breku...ale nebudu zde psát proč...na špatné věci chci zapomenout....
A protože opravdu nutně potřebuju zlepšit, tak si pouštím koledy a čichám vůni jehličí a perníčků :) opravdu to docela pomáhá a já se začínám vracet do normální nálady :) Nějak moc rychle to utíká...nejspíš to je tím, že na nadbytek času si opravdu stěžovat nemůžu:/ Týden nabitý učením a víkendy věcmi, které se nestihly...Uá těším se na Štědrý den:) Né kvůli dárkům...Budu sedět v obýváku v houpacím křesle a chlupatých ponožkách, budu pít čaj s medem a rumem, všude budeme mít zapálené svíčky, bude vonět jehličí ze stromečku, v televizi poběží pohádky a já celý den nebudu dělat nic jiného než relaxovat a užívat si rodinnou pohodu a vánoční atmosféru :) A abych vás trošinku navnadila, přidávám poněkud nekvalitní fotku prvních perníčků, které už buďto zdobí adventní věnec, nebo jsou snězené :) Tak se mějte famfárově :)

Vánoční čas :)

Už je to tady! :) Advent :) Právě sedím ve svém oblíbeném křesle a nasávám vůni jehličí a perníčků :) A je mi strašně krásně :) V některém z příštích článků zveřejním i nějaké fotky, tak snad vás ta atmosféra taky dostihne:) Nebo už dostihla?:) Je mi fajn i z několika dalších důvodů :) Na doučování španělštiny jsem zjistila, že nejsem zas tak marná, jak jsem si myslela a má milá slečna doučovatelka mi nalila spoustu optimismu do žil :) Taky jsem navštívila o víkendu přenádhernou adventní Olomouc, která mi učarovala natolik, že si ani jinam přihlášku nejspíš podávat nebudu :) Už když jsem stanula před Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého, tak jsem věděla, že žádné Brno či Ostrava mě nenaplní více :) Dalo by se říct láska na první pohled .) Áchjo teď "jenom" zvládnout maturitu a přijímačky. Nu nic pořád se uklidňuju, že je to ještě daleko, sebemenší upomínky na tyto mé zkoušky dospělosti ve mně vyvolávají svíravý pocit okolo žaludku :) V rychlosti bylo řečeno to hlavní :) Takže vám popřeju pěkný večer a brzy na napsanou! :)

Sisyfovská práce:)

Příjemný volný den přeji :) Dnešní článek nebude dlouhý :) Jen jsem si zde chtěla zapsat, co nám včera řekl profesor základů společenských věd :) Interpretace nebude přesná, spíše to bude přeformulováno, tak jak jsem to já pochopila :) Bereme filozofii a častou náplní hodin jsou rozbory různých textů:) Nu a včera jsme narazili na článek o Sisyfovi:) Asi každý ví, k čemu byl Sisyfos odsouzen:) Pro ty, co to náhodou neví, tak byl odsouzen k valení kamene do kopce...trest spočíval v tom, že pokaždé, když kámen dovalil na vrchol, tak se mu převážil a skutálel se dolů...odtud také pochází rčení ,, sisyfovská práce" -> Můžeme tedy pod tím chápat práci absurdní, neproveditelnou a těžkou....Teď se vás zeptám...Myslíte, že byl Sisyfos šťástný? A taky odpovím. Ano byl. Pokaždé, když se mu kámen skutálel dolů a on mohl sejít z kopce, aniž by ho tížilo břemeno kamene. Profesor nám vysvětloval, co bychom si z tohoto článku měli vzít k srdci. Říkal, že čím větší dřinu vynaložíme k splnění úkolů, tím větší radost a štěstí nám to způsobí:) Nevím jestli nás chtěl pouze namotivovat k učení na maturitu, ale já si z toho vzala mnohem více...uvědomila jsem si totiž, že má naprostou pravdu:) Tak schválně...Šli jste někdy někam na tůru? A jak jste se cítili, když jste dosáhli vrcholu?  Vzpomínám, když jsem si dělala řidičák.... Věnovala jsem se testům opravdu poctivě, celé večery jsem strávila nad učebnicí a online testy...a jaká byla moje radost, když jsem testy udělala na 100% to si ani nedokážete představit:) Byla jsem spokojená sama ze sebou a že tento pocit tak často nemívám, tak jsem si jej náležitě užívala :) Jsemstrašně moc ráda, že mi tuto pravdu pan profesor připomenul :) Chci se podle toho zachovat i při přípravě k maturitě a k přijímačkám na vysokou:) A tak vás vyzývám ať se nebojíte dřiny a stejnějako Sisyfos se s ní poperete a následně ať si užijete endorfiny, kterými se vám tělo odmění :)

Dobré ráno, dobrý den, tak už tady zase jsem :)

Ten čas tak strašně utíká :) za dva týdny první advent :) Těším se moc :) Totiž ta sobota před první adventní nedělí je u nás ve znamení manufaktury na adventní věnce:) A že jich neděláme málo :) Domů dva, tetě dva, moji ,, tchýni" dva, sestřiné ,,tchýni" dokonce tři :)Suma sumárum 9 věnců :) A tak to u nás zavoní jehličím, pájecí pistolí, stůl pokryjí různé druhy mašlí, ozdob, perníčků, koření a abychom se správně naladili, tak z přehrávače se linou koledy a v útrobách nás hřeje svařáček, vařonka či punč, podle toho co je zrovna ve spíži :) Pouze tato představa ve mně vyvolává permanentní úsměv a dobrou náladu, natož když ta chvíle konečně přijde :) A tak se učím, spím a jím a krátím si čekání všelijak :) A co mě v těchto dnech potěšilo? :)

• Film V peřině -> konečně jsem mohla shlédnout tuto novou muzikálovou pohádku :) A jsem uchvácena :) Je krásně barevná, plná pěkných písniček a herců, které mám ráda :) Naprosto zbožňuju postavu Karla Rodena, který je zde za přitroublého tatínka, který se bojí výšek :) Krásná výprava, kostýmy a musím říct, že tento film mi vykouzlil úsměv na tváři :) Vřele doporučuju ! :)

 

• Pampelišková minerálka :) Jelikož nepiju bublinkové minerálky, tak zkouším různé druhy neperlivých :) A nutno podotknout, že pampelišková se stala mou No. 1 :) jen ji zkuste :)
• Těšení se na čtvrtek :) S přítelem jsme se totiž dohodli, že využijeme státní svátek ke společnému lenošení :) Možná si říkáte a co má být :) Ale musím říct, že za celé čtyři roky, co spolu jsme, ještě nenastal den, kdy bychom ,,nic nedělali" . Vždy se našlo něco, co bylo třeba udělat:) A tak ve čtvrtek nevylezem z postele, jenom pro jídlo a celou dobu se budeme dívat na filmy, mlsat a mít se rádi :) Těším se moc, protože přesně toto vypnutí potřebuju jako sůl :) Tak pokud nechcete proválet celý den jako my, tak si aspoň přispěte trošku :)
• Rámečky a obálečky :) nechápu proč někteří lidé odsuzují Lidl. To, že je levný přece neznamená, že se tam nedají sehnat pěkné věci :) Dneska jsem se v tomto ještě více utvrdila :) už dlouho jsem si říkala, že si udělám pořádek ve fotkách a na nástěnce :) moje nástěnka je totiž dosti přeplácaná papíry, fotkami a jedno je připíchnuté přes druhé, takže v konečném výsledku všechno zaniká v nepřehledném bordelu :) Dneska jsem v již zmíněném Lidlu narazila na sadu pohledů a rámečků, které si člověk může přetvořit podle svého gusta:) Cena jedné sady byla cca 30,- Kč takže jsem neváhala a vzala si rovnou dvě :) A těším se, až si ve věcech konečně udělám pořádek, až každá fotka bude mít své místo ve vlastním rámečku:) Sada vypadá následovně ->

A co vám zpříjemňuje dny? :)

Víkendové radosti :)

1. listopadový víkend se pomalu chýlí ke konci :) Nevím, jak u vás, ale pro mě byl tedy nabitý více než dost :) příjemné věci se tak nějak spravedlivě střídaly s těmi méně příjemnými :) A jelikož méně příjemné věci strašně ráda pouštím z hlavy, tak vám nabídnu přehled těch, které mi víkend udělaly pěkným :)

a) můj přítel :) ano, ano, kdyby to šlo, tak bych nejraději zemřela smrtí utulením a umazlením :) Jsme spolu už čtyři roky a pořád se nemůžu nabažit polibků, dotyků, pohledů a úsměvů :) A musím podotknout, že tento víkend  byl téměř jako vystřihnutý z nějakého amerického slaďáku:) *dost připitomělého úsměvu* Jdeme dál :)

b) Neberte si to osobně :) ách na tuto perfektní knížku jsem narazila v pátek v knihovně :) Je to kniha plná fejetonů autorky Denisy Proškové :) i když je tato kniha určená spíše ženám, které už leccos zažily, tak se v devadesáti procentech válím smíchy a ve zbylých deseti mám pocit , " že už jsem to někdy zažila" :) Opravdu doporučuju !

c) Voňavá koupel a relax :) Jelikož jsem začala být poněkud unavená, tak jsem se rozhodla na chvilku vypnout :) Určitě to znáte :) v dnešní době už i ve škole chtějí většinu věcí zpracovat na počítači a tak oči nebohých studentíků trpí a slzí :) Moje na tom nebyly jinak :) Ale protože se mám moc ráda, tak jsem si napustila plnou vanu horké vody, přidala do ní skleničku mléka s meduňkovým olejem a na oči si plácla dva pytlíčky od heřmánkového čaje :) Nádech, výdech, na nic nemyslet a relaxovat :) Stačilo půlhodinky takto setrvat a měla jsem pocit, jakoby jsem se podruhé narodila :)

Jak vidíte, tak stačí opravdu málo k tomu, aby si člověk zpříjemnil volné chvilky :) Tak to taky zkuste :)

Malá dokonalost :)

Mé smyslové buňky jsou v pozoru :) Právě jsme se vrátili s našima ze hřbitova a z menšího nákupu :) Objevila jsem něco dokonalého :) Hruškový čaj s karamelem :) Mňam :) A ta vůně :) Mou další slabostí, kterou jsem tu ještě nezmínila jsou totiž čaje :) Zbožňuju ty chutě a vůně :) Navíc v dnešní době je k dostání opravdu nepřeberné množství různých druhů, že i když už mám pocit, že jsem vyzkoušela všechny, tak nacházím nové a nové variace:) Naštěstí tuhle závislost sdílím společně s mámou, takže naše čajová skříňka je neustále zásobena spoustou krabiček :) A opravdu neznám nic lepšího, než relaxaci u hrnku dobrého čaje :)
Chtěla jsem se ještě vrátit k návštěvě hřbitova:) Bydlím v malém městečku, kde se tradice jako Dušičky dodržují opravdu pečlivě:) Není tedy divu, že hřbitov byl přeplněný lidmi:) Šli jsme tam až za tmy a musím říct, že to bylo opravdu kouzelné, protože jsem neviděla ani jeden jediný hrob, který by nesvítil:) Měla jsem strašně fajn pocit, že svět není tak zlý jak vypadá, když si lidé dokážou vyšetřit chvilku a zajít si zavzpomínat na své blízké:) byla sice tma, ale i tak jsem viděla, jak lidé nehnutě stojí u hrobů, daleko ve svých vzpomínkách, potichu jen stáli a uctívali památky svých drahých, pak se jen pokřižovali a odcházeli...I když jsem ateista, tak mě to donutilo přemýšlet, jestli přece jen neexistuje něco vyššího nad námi :) Vzpomínala jsem na dědečka, jak chtěl ze mě mít doktorku a jak mi říkal, že mě má nejradši :) Doktorkou sice nebudu, ale udělám všechno proto, abych mohla říct: " Byl bys na mě pyšný dědo" Měla jsem pocit, jako by tam děda opravdu byl. A on tam byl :) V našich vzpomínkách určitě :) Chtěla jsem si tento zážitek zapsat tady na blog, až mi někdy bude mizerně a budu chtít se vším praštit, tak mi připomene, že nesmím:) Už kvůli dědovi :)

Toulka podzimem v obrázcích :)

Takhle krásně nám tu na Valašsku je :)

Ranní ptáče dál.... tomu se zelení :)

Asi začnu vsátvat častěji trošku dřív :) by člověk nevěřil, kolik se dá stihnout věcí za dopoledne :) Je něco málo po dvanácté a já se můžu pyšnit debordelizovaným pokojíčkem, hotovou prezentací do angličtiny a uvařeným obědem, který už dokonce spokojeně spočívá v mých útrobách :) A jedeme dál :) KONEČNĚ jsem se už rozhodla kam na vysokou a řeknu vám je to osvobozující mít už rozhodnuto :) A venku je kráásně, takže nejspíš vezmu Andyho a vyrazím někam na procházku :) Mám ráda ty chvíle, kdy ho pustím z vodítka a nechám ho skotačit v lese, nosit klacky a válet se v listí :) Pak se vracíme oba spokojení a šťastní :) K večeru pojedem s rodinkou na hřbitov donést věnce a zapálit svíčky :) Dušičky mám taky moc ráda, lidé vzpomínají na své blízké, kteří na ně shlížejí shora a hřbitov osvětlený stovkami zapálených svíček má pro mě zvláštní kouzlo :) Tam se (s)mějte a vstávejte brzy :) Vyplatí se to :)

Podzimní prázdniny budiž pochváleny :)

Ještě snad nikdy mi prázdniny neutekly, tak šíleně rychlým způsobem :) Neodpočinula jsem si ani chviličku! A jsem za to nejvíce ráda:) Vše začalo v úterý, kdy se na našem ústavu konal Bažanťák jinými slovy slavnostní pasování prváků :) A jako každý rok jsme ho měli na starost my, maturanti:) A i když byly s organizací obrovské nervy a zmatek, tak musím říct, že se nám tahle akce opravdu vydařila :) Sice na mě trochu spadla nostalgie, protože jsem si vzpomněla na to, jak mě pasovali, jak mně rozetřeli do vlasů krupici, jak mě pomalovali a postříkali levnýma voňavkama, jak já jsem si četla pasovací listinu, kde nám maturanti předávali poselství, které taky jednou předáme :) A ono už to bylo tady :) Teď už jsem já ten velký maturant, kterého děcka pouští na obědě :) A tak mi všechno došlo :) Hlavně teda to, že opravdu už za pár měsíců se budu potit, před maturitní komisí :) Nu což :) Naštěstí jsme tuhle nostalgii spláchli v nedaleké hospůdce, kde nám jeden moc milý a moc přiopilý pán koupil dvě láhve vína :) Ve čtvrtek jsem se mohla těšit na další skvělou akci u spolužačky na chatě :) Chata pro tuto novostavbu plnou pokojů není to správné slovo, ale budiž :) Párty s krycím názvem Punčová se vydařila na jedničku a spánkový deficit nemůžu dohnat ještě teď, vzhledem k tomu, že víkend byl ve znamení výletů s mým drahým :) A tak jsem dneska stihla spát, najíst se a spát a teď by se slušelo podívat se na něco do školy :) A tak si jdu uvařit hrnek toho čemu říkám káva ( málo vody, hodně mléka, hodně cukru) A jako pilná maturantka se půjdu svědomitě připravit do školy :) Vyhlašuji válku proti prokrastinaci! :)

A aby se mi krásně učilo :) Don´t stop me now !
http://www.youtube.com/watch?v=HgzGwKwLmgM&ob=av2e

Chvátám ....:)

Maturitní ročník... před třemi lety jsem se smála, před dvěma usmívala, před rokem pousmála a teď? :) Nestíhám a nestačím, je toho taková nehorázná fůra, že už teď jsem závislá na ginko bilobě, zeleném čaji a kávě :) Možná si řeknete, že blázním a moc to řeším, ale když já si nemůžu pomoci:) Nejsem žádný génius a vím, že bez dřiny to u mě nepůjde :) A tak jsem ráda, že chvilkama si vyšetřím čas na přítele, rodinu, hafana, trošku pohybu a knížky :) jestli mám pro něco slabost, tak to jsou ony :) Knížky :) Miluju vůni nové knížky a ten krásný pocit, když jí poprvé otvírám :) Miluju ten pocit, kdy se zabalím do deky, zapálím voňavou svíčku, popíjím čaj a čtu si :) propadám se někam mimo realitu a prožívám příběhy společně s hlavním hrdinou :) Už se nemůžu dočkat vánočních prázdnin, až přesně takhle budu trávit dlouhé večery s krásným bonusem v podobě vánočního cukroví, vůní jehličí a obrazců, které námraza vykreslí na oknech :) áách už ať je to tady :) A tak otvírám složku s maturitními tématy do angličtiny a snažím se na tyhle krásné věci nemyslet, aspoň do té doby, dokud nebudou přímo přede dveřmi :)

Nejlepší přítel člověka :)

Mezi mé největší záliby patří náš pes :) Starý nám nedávno umřel...bylo to hodně smutné, drbala jsem ho za ušima až do poslední chvíle, protože to měl moc rád, nečekala jsem že umrtvovací injekce působí tak rychle, ale mám jistotu, že se aspoň netrápil...malá vzpomínka mi zůstane napořád v podobě miniaturní jizvičky na rtu, kterou mi jako štěně udělal...a jsem za to ráda, protože 15 let, které s náma strávil nechci zapomenout a tohle mi je vždy připomene....
Dlouho jsme to bez psa nevydrželi, i když jsme se původně všichni zařekli, že už žádného nebudeme mít...
Opak se stal pravdou a zanedlouho jsme si z útulku přivezli malé darebačisko roztodivné rasy...je to ještě štěně, teprve se mu mění zuby a my se jen hrozíme jak moc nám roste před očima :) Jedno je ale jisté...je náš a my ho už nedáme :) I když se neustále podhrabává, aby ze dvorku mohl utéct na zahradu a být s nami, i když nás pokaždé samou radostí poskáče bláto nebláto :) Jsem ráda, že jsme si vzali zrovna Andyho, i když není čistokrevný a žádný šampion z něj nebude :) Stačí, když se podívám do těch jeho lumpovských očí a vím, že lepšího psa jsme mít nemohli :)

Audrey :)

Opět nekvalitní fotka, ale jsem na tento výtvor pyšná :) Sotva ráno otevřu oči, tak hádejte kdo se na mě dívá?? :)
Samotná Audrey:)

Aby kniha v teple byla :)

Rozhodně nepatřím mezi puntičkáře, kteří mají oblečení v komínku, na stole přehledné kupky a nikde ani smítko. Na jednu věc jsem ale háklivá...na knížky. Nemám ráda ohnuté rožky, ošoupanou vazbu a nedejbože vytrhnuté listy. Proto vždy zuřím, když knihu někomu půjčím ( nejčastěji starší sestře) a zpátky ji dostanu nějakým způsobem poškozenou :) Abych své knížky mohla hýčkat, tak jsem si dneska spíchla ze starého trička obal :) Kvalita je všelijaká, šila jsem poprvé, ale radost z výrobku předčí malé nedokonalosti :) A hlavně mé papírové přítelkyně odteď budou v naprostém bezpečí :)
Omlouvám se za kvalitu fotek:) Mobil je zkrátka mobil :)

Vítejte v království duhy :)

Na myšlenky, na dílka na všechno co mě obklopuje :) Zkrátka na hezké vzpomínky :)