Jak jsem znovuobjevila kouzlo čmrkání, nechápu, jak jsem na ten skvělý relax mohla zapomenout:) Do dokonalosti to má daleko, ale mám ji Amélii jednu Poulainovou vedle postele:) Připomíná mi kouzla malých okamžiků a při pohledu na její šibalský kukuč mám chuť jít házet žabky, přes tu všechnu "dospěláckou zodpovědnost, starosti, stres a blablabla" jsem je pravděpodobně už zapomněla házet! Ostuda, ostudná!:)
A co vy? Jaké malé radosti vás potěší během ustaraných dní?:)
Žádné komentáře:
Okomentovat