sobota 9. listopadu 2013

Děkuju. Jak to tedy bude dál?

Včerejší výlev nepatřil k zrovna pozitivním. Tímto bych chtěla poděkovat Kriss a slečně L. za povzbudivé komentáře. Uvědomila jsem si, nejsem stavěná na to, abych do něčeho skákala po hlavě, nejspíš budu potřebovat pomalý rozjezd.
 Musím se zastavit a popřemýšlet, co mě baví a tím směrem se dát. Ono když to člověka nebaví, asi těžko u toho zůstane a tak vzpomínám a přemýšlím.

Zbožňuju svého psa. Je to milouš, kterého jsme si dovezli z útulku. Je hrozně aktivní a nejspíš by prospělo nám oboum, kdybych se od něj učila:) Momentálně navštěvujeme místní cvičák, i když uznávám, že tento krok jsme měli udělat mnohem dřív, tak se uklidńuju, že snad není úplně pozdě:)

Kdysi dávno mě hrozně bavil aerobik, to spojení pohybu s hudbou...Bylo to super a já marně přemýšlím, proč jsem přestala. Tak zkusím prošmejdit internet a snad na něco narazím:)

Minulý rok mě oslovila jóga a pilates:) Pomalé protahování spojené s hlubokým dýcháním dělalo moc dobře mé krční páteři.

Sakra, když se tak zpětně dívám, proč já s tím přestávala vlastně, vždyť mě to bavilo a cítila jsem se fajn.
Achjo divná povaha.
každopádně už si nic nebudu slibovat a nechám tomu volný prostor. Uvidíme:)


3 komentáře:

  1. Občas něčeho nechámu jen tak z rozmaru a potom nás to zpětně třeba mrzí. Já doteď lituji, že jsem přestala s rugby, protože mě to neuvěřitelně naplňovalo, ale holt jsem byla v takovém věku, kdy mi všechno bylo jedno a na ničem mi téměř nezáleželo. Zkušenostmi se člověk učí, takže z toho jsem si hodně vzala i do budoucna. Když se mi teď občas nechce do cvičení, nebo mám chuť na něco extra nezdravého, vzpomenu si na to, jak mi bylo tehdy líto, že jsem něčeho jen tak pro nic za nic nechala. A ono mě to pak přejde. :))
    Nechceš třeba chodit na nějaké lekce aerobiku? Skupinové hodiny by ti mohly dělat dobře po psychické stránce. ;)
    A pejska určitě ber třeba na procházky, jen tak s ním hopsej, dávejte si sprinty, to tělu také dost prospěje. :)) Já tak blbnu se svou psí slečnou. Je strašně rychlá, člověk jí nikdy neuteče, ale prostě mě to baví s ní dovádět. Jak nebude některý den pršet, budu ji muset vytáhnout na společný běh. :)) Mohla by to být legrace.
    Tak ti držím pěsti, určitě tě to zvládneš. Chce to jen čas! :))

    OdpovědětVymazat
  2. myslím, že vrátit se k něčemu můžeš vždycky, zvlášť pokud nevíš, proč jsi přestala, třeba u toho tentokrát vydržíš déle. :)) když ne, budeš hledat dál, něco lepšího.. :)) svět se nezboří.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem kdysi chodila na aerobik, na jógu a na tai-chi, poslední roky nestíhám nic a pěkně mě bolí záda.

    OdpovědětVymazat