sobota 26. dubna 2014

O tom...

O tom, jak právě ležím v posteli, kolem mě se válí milión skript, které jsou to poslední na co mám náladu. Vážně nejsem jen pořád v depresi, jen ty pozitivní věci nemám tendenci psát, kdežto ty negativní musí prostě ven.
O tom, jak táta má obyčejnou chřipku a jak už si diagnostikoval milión jiných problémů. Taky o tom, jak se přítel nechá neskutečně ždímat od své pseudorodiny. O tom, jak se tu snažím být pro všechny. O tom jak těžké je přesvědčit mozek ať zapne a přestane se zaobírat nedůležitými věcmi. O tom, jak bych už měla začít praktickou část bakalářky a pořád tápám. O tom, jak jsem si dala jako státnicový předmět somatopedii a přitom má znalost biologie člověka je nulová. O tom, jak zase tlaskám nesmysly a cítím se všelijak jenom né dobře. O tom, jak jsem zase přestala cvičit a jak mi kvůli tomu nadává krční páteř. O tom jak jsem teď v neustálém stresu a někde pořád pobíhám. O tom, jak toužím v něčem vynikat a o tom, jak jsem ve všem průměrná. O tom, že někdy opravdu nemám dobrý den. O tom, jak bych se měla učit a přitom se mi nechce spát. O tom, jak mám chuť zalézt někam do nory, dostat se do stavu hibernace a nechat se probudit až bude po všem....
O tom, že i optimisté mají své dny....

Žádné komentáře:

Okomentovat