Nezvyk je krutá věc:)

Ahojte všichni:) Máte se?:)
Trošku mi to tady upadá, ale bylo teď tolik věcí, tolik nových věcí, že ani jediná myšlenka nezavadila o blog. Nové město, nová škola, nový systém, nový režim. První týden byl pěkně krušný a všepřítomný stres mi dal pořádně zabrat. Nestíhala jsem ani teplé jídlo a popravdě se trochu bála jít sama do Menzy. A tak jsem minulý víkend strávila v posteli se žaludečními čajíčky:) Jojo zanedbávat zrovna tenhle orgán se nevyplácí:P
Druhý týden byl o poznání lepší. Uvědomila jsem si, že mi žádné honění nestojí za to, aby mi bylo blbě a pak byla naprosto nepoužitelná. První setkání s Menzou bylo trochu zmatečné, ale ty další byly už fajn:) Navíc už se neztrácím ve městě, učebny už taky najdu s přehledem a ve středu večer při cestě domů se mi podařilo neusnout ve vlaku, což považuju za velký úspěch.
Navíc na bytě ještě nemáme internet, takže jsem do hodin chodila lehce nepřipravená, ale tento týden problém snad bude vyřešen:)
Jinak jsem spokojená až nadmíru:) Všechny přednášky, cvičení a semináře mě baví, tudíž ani nemám tendence je vynechávat, jsem ráda za svůj obor:)(jojo já vím, že o zkouškovém budu asi mluvit jinak)
Olomouc je navíc strašně krásná a klidná, což je pro mě absolutně ideální:)
Ale aby to tu nebylo tak pozitivní. Když jsem v Olmíku, tak mi šíleně chybí Domov. Chybí mi přítel, naši, babuška, Andy. Jen doma můžu být úplně sama sebou. Spolubydlící jsou sice fajn, ale někdy mi jejich řešky o klucích lezou pěkně krkem. Ale člověk nemůže mít všechno:) Už takhle toho mám až moc:)
Tímto bych ukončila Deník prváka a pro dnešek se s vámi rozloučila:) Hecla jsem se a přihlásila se na předtermín z angličtiny, tak bych to nerada podcenila a v pondělí získala své první dva motivující kredity:) Tak mi držte pěsti:)
Krásný víkend:)