Sebereflexe...

Myšlenky jsou svině...Znáte ten pocit, kdy vám příjde, že vaše hlava nedokáže víc vstřebat, ale kolečka se pořád neúnavně točí, rotují a je jim jedno, že už nemůžete?
Netuším, jak dlouhý bude tento článek. Opět mě chytla psavá a opět, když nejsem v nejlepším rozpoložení. prý to pomáhá vypsat se, tak uvidíme. před chvilinkou jsem dorazila  na byt. Víkend byl krutě krátký,vzhledem k tomu, že jsem odtud odjížděla v pátek. Je tu hrobové ticho, slečny spí a tak sedím na našich krásných kožených sedačkách a co nejtiššeji buším do klávesnice.
Celý víkend mi nebylo nejlíp. Od žaludku myslím. A z nervů říká máma. Poraďte mi prosím, jak se nemám stresovat. Možná jsem vážně vůl, ale snažím se dělat všechno poctivě, teď myslím věci do školy. A to prostě nejde nestresovat. Děsí mě představa, že bych něco nedala na první pokus. Děsí mě, že bych si to nemohla odškrtnout a musela se tím dál zabývat. přitom spousta ale opravdu spousta lidí ve zkouškovém nebo v zápočťáku jede vabank, ale to já nedokážu. Děsí mě, že bych šla k zápočtu či zkoušce vědomě nepřipravená, děsí mě představa, že bych měla nějakou slabinu a děsí mě představa, že při svém štěstí bych si o tu slabinu spalila hubu. A tak mě bolí žaludek a nervuju se vesele dál. Zajištění zimní praxe mi dává taky zabrat, za dva týdny nastupuju a ještě to nemám dořešené.
Neumím si zorganizovat čas, čas na učení, čas na odpočinek, čas na práci, čas na relax. Potřebovala bych týden nafouknout o dva dny a den aspoň o tři hodiny, pak by to možná vycházelo. Začínám totiž pochybovat, jestli se ke studiu na vš hodím. Jako zatím jsem udělala vše, co jsem měla. Minulý týden psychologii dokonce za B, ale když vidím, kolik úsilí mě to stojí, tak vážně nevím. Minulý týden byl vážně jobový, dozvěděly jsme se, že větší část naší práce bude vysvětlovat klientům smrt, což jako nevím, ale byly jsme zrovna po zkoušce z psychologie a tohle nás trošku dotlo a odpoledne jsme probírali v Komplex. službách, jaké budou naše platy cca. Trošku nás to dojalo a byly jsme s prominutím dojebané na dvě doby.
Tak jako dala jsem se na vojnu, takže budu bojovat,vždyť se to zase musí obrátit k lepšímu no ne?
Nu a tady to máte, právě mě to psaní přestalo bavit...Tak se mějte krásně:)