Metla lidstva:)

Ahoj blogu!
Dnešní nálada je poněkud přemýšlivá, tudíž i článek bude takový:) Jo jdu se nad sebou zamyslet:)

Schválně, co vás napadlo při pohledu na název článku. Že vás napadl alkohol? Pokud ano, tak chválím, že si uvědomujete, že je to taky jedna z metel lidstva. Dneska ale budu psát snad o té největší metle. I n t e r n e t.

Nebudu to brát nijak obecně, napasuju to na svou osobu. Předem tleskám těm, kteří nemají problém s trávením kvanta času na internetu:)

Tak jak to teda vypadá u mě? Ráno sotva rozlepím oči, sahám po notebooku. Od té doby co máme wifi, nemusím ani vstávat z postele. Rozjedu internet a už to jede efbíčko, blogger, maily. Jdu posnídat a hádejte co? Po snídani to kolečko zkontroluju ještě jednou, co kdyby se něco změnilo že jo. Přes týden pak vyrazím do školy, nechám si odumírat ruku psaním zápisků z přednášek a konečně internet na chvíli vypustím z hlavy. Příjdu domů a první věc? Naše známé kolečko obohacené projížděním článků na seznamu, čtením horoskopů, koukáním na videa a seriály, filmy a dalši veledůležité věci, bez kterých by můj den nebyl dnem:P Samozřejmě nesmí poté chybět večerní zkontrolování veškerých mých účtů na internetu a až poté mohu s klidným svědomím a s nějakým seriálem ulehnout:P

Doufám, že jste v předchozím odstavci vycítili tu ironii. Jo v tomhle ohledu sebou pohrdám. Vzpomínám na časy, kdy jsme neměli doma ani počítač natož internet. Lituju dnešních dětí, které na tom vyrůstají. Já své dětství prožila venku a v knížkách. Knížky, společnice moje milované, já na ně úplně zanevřela. Dřív jsem zmákla i dvě denně a řekla bych, že mě to obohacovalo více než tupé civění na seriály. Je to metla a až teď si uvědomuju, jak hrozná. Žiju nějaký cizí život seriálových postav a na ten můj nemám skrz tohle čas.

Víte, hodně obdivuju lidi, kteří stíhají milión věcí, ale nikdy mě nenapadlo, že bych k těm lidem mohla patřit taky:) Vždyť stačí jenom zvednout zadek od virtuálního světa a užívat si světa skutečného.

Co jsem tímto článkem chtěla říct?
Říct ani tak nic. Jen jsem potřebovala si uvědomit kolik drahocenného času trávím mimo skutečnou realitu. Škoda, že se tu nemůže zhmotnit člověk, který by mě kopnul do zadnice:)

Nu nic nezbývá než přistoupit ke změnám:)
Tak se mějte famfárově a neseďte za tím netem pořád:)