Jako každý rok, tak i letos přípravy na ně začaly několik týdnů předem. Pomaličku se peklo cukroví, vyráběla výzdoba, kupovaly nová světýlka. Aromalampička nezchladla ani na okamžik stejně jako nejrůznější svícinky, kterých máme doma požehnaně. Tak to šlo až do 23. 12. kdy jsme ráno vstali opravdu brzo a peklo se. Frgály, vánočky a koláčky, zdobil se stromeček a kuchtil bramborový salát, taťka porcoval kapry a já se sestrou ještě vyráběly svícny na hroby. Mamka klasicky pobíhala po domě s vysavačem, prachovkou a mopem a my se nestačili divit, kolik koutů v domě máme. Mamčinému bystrému oku neušel ani jeden a než by člověk dvakrát mrknul, tak mamča zlikvidovala snad veškerý prach a pavučiny a možná něco navíc.
Výsledkem našeho denního snažení byl pokojný večer, kdy se salát chladil v lednici, čerstvě upečené pečivo spočívalo ve spíži, stromeček krásně svítil a celý dům byl provoněn jehličím a prosycen poklidnou atmosférou u sledování oblíbených filmů a pohádek. Ten večer jsem lehala do čerstvě povlečených peřin s vědomím, že mám skvělou rodinu, která si Vánoce užije vždy, i když jsme se setrou už obě velké.
Ráno mě sice ne moc romanticky probudil můj zakrslý králík Nobel tím, že mu došla voda a on neúnavně hryzal do klece tak dlouho, až jsem se vzbudila a vodu mu dolila. Nevadilo mi to vůbec, protože jsem si chtěla co nejvíce užít tu krásnou atmosféru. Seběhla jsem dolů do kuchyně, kde taťka už vařil kakao, které dokáže tak dobře připravit jen on a na stole už voněly čerstvé koláče. Posnídala jsem tedy a stihla shlédnout pohádku. Potom byla naplánována návštěva hřbitova. Podobně jako na Dušičky, tak i tato štědrodenní návštěva ve mně zanechala hřejivý pocit. Hroby byly krásně vyzdobené a na to, že bylo poměrně brzy ráno, tak lidé už postávali kolem hrobů, známí se potkávali a přáli si to nejlepší do nového roku. Zapálili jsme svíčky u všech příbuzných a na hrob dědy položili vánoční kytici a svícen. Jako každý rok jsem dostala zvláštní pocit, přemýšlela jsem o smrti a věcech s ní spojené. Přemýšlela jsem, jestli lidská duše opravdu odletí jinam, nebo jestli je po smrti jen jakési vakuum. Vím, že tohle se nikdy nedozvím a tak jsem tyto tísnivé myšlenky setřepala a raději v duchu promlouvala s dědou. Slíbila jsem mu, že tu maturitu udělám a že se budu snažit, aby na mě mohl být pyšný a že budu opatrovat babičku. Odcházeli jsme a já zatlačovala slzy lítosti. Bylo mi líto, že děda nemůže být s námi. Na druhou stranu jsem si říkala, že je mu tam někde možná lépe, bez těch nemocí, kterými trpěl.
Nasedli jsme do auta a jeli navštívit druhou babičku s dědou. Tam jsem se klasicky přecpala cukrovím, protože babička každý rok zkouší nové druhy a tak nezbývá než ochutnávat a ochutnávat. Dědeček nám připravil vynikající čaj s rumem, který opravdu hřál a já jen cítila, jak upadám do příjemné otupělosti. Prostě jsem jen seděla, poslouchala řeči a bylo mi příjemně.
Po návratu nás doma čekala návštěva. Teta se strýcem a bratránkama. Při příjemném povídání odpoledne uteklo opravdu rychle a jakmile návštěva odešla, tak jsme začali chystat večeři.
Co říct? Večeře byla výborná. Skvělá houbová polévka, křupavé řízečky a delikatesní salát. Už jsem nikam nepospíchala, jako kdysi. Přidala jsem si řízek i salát a vychutnávala. Nakonec přišel čas a ozval se zvuk zvonečku. Dárky jsem dostala krásné :) Nejvíce mě potěšilo pyžamo od sestry, kompletní série Letopisů Narnie v angličtině od mého milého, parádní ponožky od babičky a fajnová sada deky a polštářů z ovčí vlny od našich, prý ať se s mým milým nepřetahujem o jednu deku, když spí u nás...nu stejně raději spíme pod jednou dekou :)) Po rozbalení dárečků nastal maraton :) Princezna ze zlatou hvězdou, Pyšná princezna, Tři oříšky pro Popelku a samozřejmě Pelíšky :) Pořád jsem uďobávala cukroví, ovoce a sýry, tak nebylo divu, že jsem šla spát s pěkně nacpaným břichem:) Musím říct, že tento štědrý den jsem si opravdu užila a bylo mi moc krásně, snad jen mi bylo trochu líto že tak rychle utekl, ale co, možná v tom právě vězí jeho kouzlo.
Jak jste Štědrý den prožili vy? :)
Na Boží hod i na Štěpána jsem byla doma s mým milým a společně jsme si užívali atmosféru. Koukali na pohádky, mlsali a chodili na dlouhé procházky s naším lumpem a hlavně se měli rádi :)
Jsem přešťastný člověk a jsem za to vše vděčná :)
Hezký zbytek prázdnin :) Určitě se ještě ozvu :)
Zatím na napsanou :)
Moc hezky pises, jen bych byt Tebou zmenila pismo (font), tohle se strasne blbe cte :)
OdpovědětVymazatA jinak jo, mame borderku, tedka mu je pul rok a je uplne nejsladsiiiii :))