Hořce

Hořce chutná, když jako jediní z celé školy maturujete ze španělštiny a dozvíte se, že se koná konverzační soutěž, až když je po ní...ještě více hořce možná chutná to, že se dozvíte od spolužačky, která maturuje z matiky a chystá se na VUT, že profesorka španělštiny ji nutila do té konverzační soutěže jít...chm a já? Nevím o ničem...proklínám den, kdy jsem se rozhodla maturovat ze španělštiny, nejen že mi profesorka předhazuje ať jako kdyžtak počítám se čtverkou... Vím, že v pátek to bude lepší tahle nálada...mám doučování a má nejmilejší slečna doučovatelka mě pochválí, že jdu nahoru a že se lepším...a tady slibuju na svou čest, že pokjud odmaturuju, tak se profesorka nedočká mých díků, kdepak..a mé slečně doučovatelce koupím obrovskou kytici a nepřestanu jí být vděčná...a víte, co je ještě sranda? Ústní část maturity ze španělštiny skládám prosím pěkně na své narozeniny! A tak se těším, jaký pěkný dáreček mi komise nadělí....jo, asi jsem zoufalá...