Tečka:)

No jo, já vím, nadpis vám asi moc neřekl, ale mi se zkrátka nechce moc přemýšlet:)) Tak a je to tam:) Právě jsem se objednala na darování krve:) Nemám strach z napíchnutí žíly, s injekcemi jsem nikdy neměla problém:) Ale asi je něco trošku jiného, když vám odčerpají půl litru krve:) A tak mám strach ze dvou věcí:) Ad. 1 prosím ať tam sebou neseknu:) Ad. 2 prosím ať mám v krvi všechno ok ať ji můžu darovat:) Jdeme s mamčou, tak doufám, že si to užijem a uděláme si mimo to i pěkný den:) Jinak ohledně dárcovství jsem se setkala s opravdu různými názory. Ten nejvíce negativní mě docela mrzel, ale byl od člověka od kterého jsem to tak trošku čekala. Zněl asi takto, že ten dotyčný nechápe, proč by jeho krev měl dostat motorkář, který z vlastní vůle hazarduje mnohdy nejen se svým zdravím. Na každém šprochu pravdy trochu říká se. Ano musím s ním částečně souhlasit, zlobím se, když jedu autem a předjede mě motorkář, který v tu chvíli předpisy rozhodně nedodržuje, zlobím se, když si uvědomím, že může udělat nešťastného nějakého řidiče, který aniž by nehodu zavinil, tak si po celý život bude vyčítat, že pod jeho koly našel smrt člověk. To všechno je pravda. Na druhou stranu si myslím, že každý člověk by měl dostat druhou šanci a pokud třeba zrovna má krev zachrání motorkáře, který díky nehodě přehodnotí svůj život a začne jezdit bezpečněji, tak říkám proč ne:)
Jsem na to docela zvědavá:) Paní v telefonu byla moc milá a hlavně mi zdůraznila ať se nezapomenu nasnídat:) nejléůe rohlík s něčím sladkým:) Mamka krev už darovala a vykládala mi jak to probíhalo za dob minulého režimu:) Z práce vypravili autobus, měli samozřejmě automatickou dovolenou a po příjezdu zpátky je čekal v kantýně oběd v podobě řízku, bramborového salátu a zákusků:) Já nechci vypadat jako zastánce minulého režimu, samozřejmě, komunisté napáchali zla až až, ale v tomto mi příjde, že lidi tak nějak více oceňovali:)
Včera jsem byla na místní poště odeslat doporučený dopis a taky si kvůli Adrovské brigádě nechat udělat výpis z trestního rejstříku:) Teda chudáci lidi za mnou:) Netušila jsem, že to bude trvat tak dlouho:) Jeden pán, který stál za mnou v řadě jen koulel očima:) Omluvně jsem se na něj usmívala a po půl hodině konečně opustila přepážku:) Dneska fičím pro změnu do spořitelny nechat si založit účet a taky k fotografovi, kvůli fotkám na identifikační kartičky, tramvajenky a tak:) Jako představovala bych si i jinačí program, ale nijak zvlášť mi to nevadí:) A v pátek hurá do Olomouce na obhlídku bytů :) Těším se moc:)
Pokročila jsem taky v četbě Sofiiny volby:) včera večer jsem se nemohla odtrhnout a šla spát až o půlnoci o dvěstě stránek dál než předtím:) Uff, ještě 300 stránek:)
Přikládám pár fotek ať to tu není jen ,,suché" povídání:)

Omluvte kvalitu:) Po ruce jsem měla pouze mobil:) Aneb moje třešňovo-ostružinová jogurtová buchta:) Po dlouhé době jsem něco upekla:) Rodinka si pomlaskávala a na druhý den už nezbyl ani drobeček:) Z toho jsem usoudila, že s mými pekařsko-kuchařskými schopnostmi to nebude tak zlé:)

Ano i mě chytla mánie zdravého životního stylu a tyto ovesné placičky toho jsou důkazem, i když ta hera tu zdravost trošku kazí:) Dělala jsem je se sušenýma meruňkama a musím se pochválit, že chutnaly i masožravé části rodiny:) V pozadí si prosím povšimněte naší archaické váhy:) Ta pamatuje ještě prababičku a myslím si, že ještě pár mých pravnoučat pamatovat bude;) Zjišťuju, že ty staré věci jsou vážně nezničitelné a co si budeme povídat, mají své kouzlo:)

Fotka z výletu na Pouť Sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti:) Poslední strk byl vážně zabijácký, ale já měla svého věrného tahače, který nezklamal:) Fotka je taková jaká je, protože ji fotila mamka mým mobilem:) To znamená mamka mým dotykovým mobilem :D Ale hlavně, že mám památku:)

Další fotka z cesty tentokrát z Radhoště:) Nenechte se mýlit, miláček nebyl zdaleka tak unavený, jak na fotce vypadá:) Docela jsem se bavila, když jsme potkávali lidi, kteří měli komentáře typu: Bobánek už toho má moc, Chudáček už nemůže... A následně potom mě Andy tak zatáhl za vodítko, že jsem hubou málem dřela zem:) Po příchodu miláček chvilku hrál unaveného pejska, ale přešlo ho to už  v autě při zpáteční cestě domů:)

Ano já vím:) Jde to tady strašně poznat, ale jedná se o fotku z přehrady:) Tady už se vracíme hezky vyčvachtaní o čemž svědčí moje vlasy:) Bylo to fajn:) Měli jsme s sebou člun a když jsme přehradu nekřižovali na něm, tak jsme blbli ve vodě:) Zrovna tam měli sraz majitelé Novofundlandských psů:) Ty jo bylo jich tam snad 15 těch velkých, chlupatých psisek:) Aspoň jsme měli co pozorovat:) Bylo to moc fajn:)

Hlavně nedopustit nudu:)

Prázdniny jsou v plném proudu a já se snažím nabíjet si program co nejvíce to jde:) A tak spíme se ségru a švagříkem pod širákem, pořádáme s rodinkou italské večery na zahradě se skvělou domácí pizzou, chodíme na Radhošť, grilujeme, koupeme se na přehradě, grilujeme a koupeme se v bazénu, chodíme na borůvky a lozíme po třešni:)ve volných chvilkách čtu Sofiinu volbu a chystám se na Deník Anny Frankové a Pravidla moštárny, všechny tyto aktivity jsou samozřejmě doprovázeny hromadami jídla a pití:) jsem spokojená až na jednu podstatnou maličkost a to tu, že jsem nikde v okolí nenašla brigádu:P A tak aspoň doma dělám vše co mamce na očích vidím, abych si nepřipadala tak moc zbytečně, starám se o babušku, vyvářím jí a musím říct, že je to čím dál lepší:)
A co mě čeká v nejbližších dnech?:) Odhodlávám se k darování krve, protože nedávno ve vedlejším městě otevřeli nové centrum pro darování krve, takže bych opravdu ráda šla:) A od 22. 7 jsem na brigádě s Adrou na což se neskutečně těším:) Snad pro ten pocit uspokojení a pocit, že jsem někomu pomohla:)
Z Olomouce už mi vše přišlo pěkně černé na bílém:) Takže od 17. září se stávám studentkou oboru Speciálně pedagogické andragogiky na pedagogické fakultě Univerzity Palackého :)
Užívejte léto, jak nejvíc to půjde a hlavně nedejte prostor nudě;)

1 rok :)

Ano už je to rok, co jsme si z útulku dovezli domů malou kuličku:) Dostala jméno Andy a z toho malého, roztomilého nic za ten rok vyrostl pořádný chlapák:) Jeho kousky rozesmívají celou rodinu:) Je miláčkem všech a podle toho je také náležitě rozmazlován:) Ale všichni moc dobře víme, že nic se nemá přehánět, zvláště u pejska, u kterého jsme doteď nerozluštili, čeho všeho je směska:) Je to naše darebačisko, které je nejšťastnější v lese při aportování klacků a ráchání se v blátě:) Co ho máme, ještě ani jednou nezavrčel, což je až neuvěřitelné:) Ale jsem za to ráda:) A jelikož přesný věk neznáme, tak právě dnes je ten den, kdy jsme určili,že má miláček narozeniny:) Takže Všechno nejlepší ňufo!!:))

Tady s taťkou zahajují letošní koupací sezónu:)

A tady jeho typický nevinný pohled:)

Na začátku nové cesty :)))

Ty jo. A je to tam:) Jsem přijatá do Olomouce:) Na dva obory, ale mám jasno :) ty jo.Sotva jsem vylezla z devítky a najednou vysokoškolačka:) Nová životní etapa přede mnou:) Noví lidé přede mnou:) má vysněná práce přede mnou:) Co na to říct? Snad jen:) Nebuďte mě prosím:))

K.O.N.E.Č.N.Ě. je to štěstí plnohodnotné, zvládla jsem to:) z 200 lidí 7. a 2. začínám si sama sebe vážit a trošku se mi zvedlo sebevědomí:) Hlavně jsem ráda za to, že peníze, které do mě naši vrazili, a že jich nebylo málo, nebyly jen peníze vyhozené oknem, že to k něčemu bylo:)

A teď tedy definitivně Z.A.Č.Í.N.A.J.Í. P.R.Á.Z.D.N.I.N.Y.!!!:)))

V Zoo

Milý deníčku, v sobotu jsme s milým navštívili Zoo Lešnou u Zlína:) Bylo to vynikající:) Zbožňuju zvířata a zbožňuju milého, co víc si přát??:)
V téhle zoo jsem nebyla pěknou řádku let, takže jsem byla moc překvapená, jaká je hezky spravená:) užívala jsem si:) Mými favoritkami se staly jakési malučké opice užnevímjaksejmenovaly:) praly se, vybíraly si blechy, skákaly ze stromů na zem no hotové kamikadze:) Lev spal opravdu na frajera s nohama ve vzduchu a páv zrovna roztahoval svá pera:) Jediné co mi trošku kazilo dojem byli lidi:) Nevykládejte si to zle, ale vážně nepochopím, proč tam spousta lidí i přes vyslovený zákaz, který visel u každé klece, voliéry, výběhu házela své vlastní chleby, bagety, rohlíky a nevím, co všechno a přitom tam byly automaty, kde si člověk mohl za pětikorunu koupit hrstku krmiva určeného pro zvířata:) Já už se ani nedivím, že to na zemi vypadá, tak jak to vypadá, když lidé neumí ani číst že jo:) Dost bylo rozhořčení, chtěla jsem si jen zapsat další krásný den z letošního léta:)

Vinna v plném rozsahu...

...no jo, nejraději bych si nafackovala za to, co jsem sobě a svému tělu celý rok prováděla :) Nulový pohyb, sladkosti, tučné věci...nekonečná únava, kilíčka nahoře a absolutní lhostejnost k tomu všemu, musím se přece učit že jo...blbost a alibismus nic jiného:)
Tak se teď snažím trošku překopat svůj životní styl a zjišťuju, že nedostatek času je jen hloupá výmluva:)
Takže poctivě snídám, svačím, obědvám, svačím, večeřím a svačím:) Jím pořádnou dávku zeleniny a ovoce a snažím se vyhýbat sladkému a tučnému a věřte nebo ne, když vážně jím 6x denně v menších porcích, tak na tu čokoládu ani chuť nemám a cítím se o mnoho líp:) Taky se pomalu snažím zase přivykat sportu, kterým jsem dříve doslova žila, ani nevím, kde se stal ten zlom a já s tím přestala:)
Docela mě tyhle změny baví a já jen doufám, že se mi podaří zase dostat do kondice, protože v 19ti se zadýchávat do schodů,no docela nic moc:) Ono ve starším věku by to mohl být docela problém:)
Navíc je léto:) Všechny ty dobroty rostou na zahrádkách a čerstvé se dají sehnat všude, takže není nic jednoduššího než trošku nad sebou zauvažovat, jestli náhodou svému tělu neubližujem a zkusit s tím něco udělat:)
Tak se mějte krásně a já jdu na sváču:))

Hlavně nezapomenout...

...na ty skvělé letní dny:))
Ahoj, můj blogový deníčku, chci ti říct, že spontánní nápady jsou vážně ty nejlepší, a tak včerejšek byl více než skvělý. Začalo to nevinnou otázkou, co dělat? :)Ano, co se dá dělat v podvečer krásně letního dne??:) Sbalit košík, milého a vyrazit na piknik k nedaleké přehradě:)
Na místo činu jsme dorazili zhruba kolem sedmé hodiny večerní, u přehrady bylo dosud pár plaveckých nadšenců, kteří třpytivou hladinu křižovali společne s hejnem kachen, ve skrytých koutech byli schováni rybáři, ale měli smůlu, protože my měli lepší chleba:)) Roztáhli jsme si deku blízko břehu, tak abychom si mohli lehce močit nohy ve vodě a vybalili tu spoustu jídla, doteď nechápu jak jsme to zvládli sníst :)) Hermelín, mozzarela, olivy, eidam,kuřecí šunka, rajčátka, jablíčka, celozrnné pečivo...Pozorovali jsme západ slunce, házeli kousky chleba do vody a sledovali ryby, které se po něm doslova málem utloukly...Bylo mi strašně fajjn, ale jak to tak bývá, všechno hezké má svůj konec, tak i my jsme sbalili deku a vyrazili zpátky domů...:)
P.S.: Milý deníčku, musím ti ještě říct, že jsem se dnes opět přesvědčila, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán:) A tak tu po včerejším pletí záhonků u babičky, sykám s jogurtem naplácaným na mých pekelně spálených stehnech obsypaných vyrážkou ze sluníčka:)
Ale stejně...VIVAT LÉTO!:)